pátek 14. května 2021

Vojtěch platil, štědrý dárce hnutí ANO inkasoval miliony - Seznam Zprávy

Vojtěch platil, štědrý dárce hnutí ANO inkasoval miliony

Foto: vlada.cz

Objevil se další problém z éry bývalého ministra.

6:00

Bývalý ministr Adam Vojtěch a jeho lidé podepsali při dovozu ochranných pomůcek z Číny výhodnou smlouvu pro sponzora, který v minulých letech daroval hnutí ANO přes milion korun.

Článek

Loni 5. dubna přistálo na ostravském letišti v Mošnově dopravní letadlo uzbeckých aerolinií. Let číslo HY3543 z čínského města Urumči s mezipřistáním v uzbecké metropoli Taškentu si od olomoucké spediční společnosti EGT Express pronajalo na dovoz ochranných pomůcek proti koronaviru ministerstvo zdravotnictví.

Ačkoli resort tehdejšího ministra Adama Vojtěcha celou přepravu zaplatil – bylo to zhruba 8 milionů korun, z útrob letounu pro něj vyložil personál jen menší část nákladu – 17 tun krabic s jednorázovými rouškami.

Větší část tvořil náklad pro soukromé podnikatele: zboží „tržnicového“ sortimentu, díly pro strojírenskou výrobu, příslušenství k mobilním telefonům nebo 5 tun jednorázových roušek a 615 kilogramů papírových krabic pro privátní firmu.

Stát tedy zaplatil s ochrannými pomůckami dopravu i za soukromé zboží. A jak upozornil před měsícem i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), nebylo to ojedinělé.

„Stát zajišťoval dopravu i pro zboží, které bylo majetkem nestátních (podnikatelských) subjektů,“ píše NKÚ, jenž jednu kapitolu své analýzy o využití státních peněz během pandemie věnoval právě dopravě.

A NKÚ v ní doplňuje, že „odhalil nedostatky ve smluvním zajištění úhrady za tuto přepravu zboží do ČR“.

Seznam Zprávy zjistily, že pět tun roušek a 615 kg papírových krabic z letadla směřujícího s nákladem z Urumči patřilo semilské firmě Unixderma. Její jednatelka Radka Starcová však netušila, že přiletěly na palubě vládou placeného speciálu.

„V žádném případě nebyla doprava našeho zboží hrazena Ministerstvem zdravotnictví ČR. Přepravu zajišťoval dodavatel a naše společnost ji uhradila,“ píše jednatelka v e-mailu.

Jako důkaz přikládá fakturu za dopravu. Vystavena je na 53 200 dolarů, tedy zhruba 1,3 milionu korun. „Zaplatili jsme férovou cenu odpovídající dané době a dané situaci. To, co říkáte, je opravdu překvapivé,“ odepsala ještě Radka Starcová.

Ze stejného letadla vyložili zaměstnanci letiště v ostravském Mošnově i půl tuny dílů a materiálů pro výrobu svítidel. Jednatelka firmy, která si je objednala, chce zůstat v anonymitě, také však potvrzuje, že za dopravu platila. „Za přepravu platíme českým pobočkám mezinárodních přepravních společností. Za naši společnost mohu konstatovat, že vše proběhlo zcela standardně, se všemi právními, účetními a daňovými důsledky,“ uvedla v e-mailu zástupkyně této nejmenované firmy.

Ze zjištění redakce je zřejmé, že podobné případy se v loňské hektické době, kdy na letadla z Číny čekaly na letišti politické delegace, stávaly opakovaně. Ve vládním letadle číslo HY3543, které přistálo 8. dubna v podvečer, bylo kromě dalších 8,5 tuny jednorázových roušek a 8,5 tuny ochranných obleků pro ministerstvo zdravotnictví naloženo také zboží privátních firem.

Letadlo vezlo kromě státního nákladu ještě 3 tuny jednorázových roušek, které patřily kolínské farmaceutické firmě Mimara apotheken. „My jsme si u české spediční firmy objednali dopravu a ta nám vyřizovala celní a další záležitosti. Jak to sem dostanou a s kým, to jsme neřešili, nebyla to naše starost,“ vzpomíná jednatel Michal Pravda ve své kanceláři v Praze.

Za transport zhruba 1,3 milionu roušek zaplatili bezmála 60 tisíc dolarů, tedy půldruhého milionu korun. „Cena to byla vysoká a dost se promítla do ceny zboží, ale v té době byla doprava nedostatková komodita. Zaplatili bychom tehdy cokoli, hlavně aby nám to sem někdo dovezl,“ vysvětluje jednatel.

I jeho překvapí a následně rozzlobí informace, že zboží letělo na palubě kargo speciálu, za který už zaplatilo ministerstvo zdravotnictví. „Jestliže si stát zaplatil letadlo a v tom letadle je i cizí zboží, tak by měl od dopravce chtít nějakou kompenzaci, ne?“ pokládá logickou otázku podnikatel Pravda.

Ve skutečnosti však stát za přepravu „civilního“ zboží nezískal od přepravce ani korunu.

Za to, že o tyto peníze přišel, může šikovně formulovaný odstavec ve smlouvách se spediční společností EGT Express, kterou si na import ochranných pomůcek ministerstvo zdravotnictví najalo.

„Dopravce je oprávněn využít jakékoli dostupné a volné místo na charterovém letu bez jakýchkoliv náhrad objednavateli za takovou přepravu,“ zní ustanovení ve smlouvě, kterou zástupci resortu podepsali.

Jinými slovy – společnost EGT Express nabídla volné místo v ministerstvem zaplacených letadlech speditérům a inkasovala peníze, jako by už let neměla jednou zaplacený ze státních peněz. Zákazníci ani dopravci o tom, jak je patrné z výše uvedených příkladů, neměli tušení.

Společnost EGT Express vlastní podnikatel a bývalý zastupitel Olomouce za hnutí ANO Jaroslav Spáčil. Jeho firma byla v minulých letech jedním z nejštědřejších sponzorů ANO. Hnutí věnovala podle serveru Hlídač státu v letech 2013–2016 přes 1,3 milionu korun.

V době pandemie s ní uzavřelo ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha 5 mluv na 11 letů mezi Čínou a Českou republikou. Resort za pronájem letadel zaplatil bezmála 84 milionů korun.

Jaroslav Spáčil Seznam Zprávám přislíbil rozhovor, pak se ale odmlčel a jeho telefon je přesměrovaný na zástupce společnosti Petra Mikela. Ten tvrdí, že má jeho šéf zdravotní problémy, rozhovoru není schopen a neví, kdy bude moci.

Foto: www.anoolomouc.cz, Seznam Zprávy

Prezentace stranického donátora Jaroslava Spáčila na stránkách olomouckého hnutí ANO.

Sponzor hnutí ANO si tak díky odstavci ve smlouvách s Vojtěchovým ministerstvem přišel na extra peníze.

Podnikatel Martin Hausenblas, který na dovozu roušek, respirátorů a obleků se státem spolupracoval, navíc tvrdí, že Spáčil při nakládce v Číně upřednostňoval zboží privátních firem před ochrannými pomůckami pro ministerstvo.

Spolumajitel textilní firmy Adler (nyní Malfini) při loňském vypuknutí pandemie covidu-19 pomáhal resortu zdravotnictví vyhledávat a zprostředkovat nákupy ochranných pomůcek po celé Číně. Zboží se pak kamiony sváželo právě do Urumči, hlavního města Ujgurské autonomní oblasti na severozápadě Číny, kde měla EGT Express zajištěn letecký slot neboli místo na naložení zboží.

Jenže jak poodhaluje Martin Hausenblas, zboží pro ministerstvo trčelo z neznámých důvodů v čínských skladech. „Od začátku se stávalo, že zboží čekalo v Urumči na letišti a nedostávalo se do letadel,“ vypráví podnikatel a městský politik za hnutí Pro! Ústí. „Nám neustále říkali, že není prostor nebo není let, a vše se zdržovalo. Chtěli jsme ochranné pomůcky dostat do ČR co nejdříve, aby to lidem pomáhalo, ale většina dorazila na konci dubna a května.“

Foto: Profimedia.cz

Podnikatel Martin Hausenblas: Jak to mohl někdo podepsat? Já bych to nikdy nepodepsal.

Podle tabulky zaplněnosti letadel zaplacených státem tvořilo zboží objednané ministerstvem zdravotnictví v průměru polovinu, ale někdy i třetinu nákladu.

Seznam Zprávy podle zákona o přístupu k informacím požádaly ministerstvo zdravotnictví o seznam dodavatelů, jejichž zboží na palubách resortem placených letadel bylo. Ředitelka odboru kanceláře ministra Daniela Kobilková poslala jména tří čínských firem (Aparso International, Shaan XI Succeed Trading a Ningbo Dewei Zhouli), což však, jak jsme popisovali výše, neodpovídá realitě.

Na další dotaz, jestli bylo na palubách i zboží, které nebylo určeno pro ministerstvo zdravotnictví, ředitelka odpověděla, že resort není schopen odpovědět – takovými informacemi prý nedisponuje.

Smlouvy se společností EGT Express podepisovali tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ředitel právního odboru na ministerstvu Jan Bačina a bývalý člen nákupního týmu Marek Brosche.

Posledně jmenovaný Seznam Zprávám řekl, že smlouvy připravila EGT Express a on je podepisoval poté, co je schválili ministerští právníci.

Ředitel právního oddělení Bačina na žádost redakce o rozhovor nereagoval a bývalý ministr Vojtěch v SMS zprávě napsal, že se omlouvá, ale nemá prý o věci prakticky žádné informace. „Toho pána (Jaroslava Spáčila), jsem nikdy neviděl a nejsem schopen se k tomu vyjádřit,“ uvedl.

A věděl, že se na palubě vládou placených letadel vozilo i zboží soukromých firem? „Nějaký problém s nimi byl, ale detaily si nepamatuji ani jsem neměl prostor to řešit. Různých problémů bylo asi tisíc,“ napsal bývalý ministr, nyní čekatel na velvyslanecký post ve Finsku.

Martin Hausenblas se k postojům zmíněné trojice staví kritičtěji.

„Jak to mohl někdo podepsat? Já bych to nikdy nepodepsal,“ říká. „Byl to chaos, bordel, zoufalství a tragédie a výsledkem bylo, že se zboží z Číny nedostalo k českým lidem včas.“



Havlovo politické hnutí pro všechny. Disidentské Občanské fórum si přivlastnil Václav Klaus | ČtiDoma.cz

Havlovo politické hnutí pro všechny. Disidentské Občanské fórum si přivlastnil Václav Klaus

Václav Havel s Ladislavem Adamcem
Zobrazit fotogalerii (4)

Než stačilo Občanské fórum vyplout na moře kapitalismu a demokracie, už bylo v podstatě zcela potopené. Lehce zapamatovatelné logo se smajlíkem v červeném O, které je doplněné o modré F se stalo symbolem revolučních dnů. Právě za těmito dvěma písmeny se totiž formovala opozice, která převzala na konci roku 1989 moc a vynesla nové tváře na slunce politické záře. Jaké nejvýraznější osobnosti byly součástí hnutí? 

Studentský masakr

Hned dva dny po událostech, které se odehrály 17. listopadu na Národní třídě, vzniklo Občanské fórum v pražském Činoherním klubu, který mu poskytl na revoluční dny azyl a zázemí. Úvodní ideovou osnovu sepsal disident a dramatik Václav Havel, který tím chtěl přirozeně navázat na aktivity Charty 77. Občanské fórum se tak mělo stát přirozeným partnerem do debaty s totalitní mocí. Součást OF byly i studentské stávkové výbory. 

Vznik OF vyústil v prohlášení, kde byly jasně stanovené podmínky, které pracují se scénářem budoucnosti Českoskoslovenska. 

Provolání Občanského fóra přijaté na jeho ustavujícím shromáždění
Na setkání v hledišti pražského Činoherního klubu bylo dne 19. 11. 1989 ve 22 hodin ustaveno Občanské fórum jako mluvčí té části československé veřejnosti, která je stále kritičtější k politice současného československého vedení a která byla v těchto dnech hluboce otřesena brutálním masakrem pokojně manifestujících studentů.
Práce tohoto fóra se účastní Charta 77, Československý helsinský výbor, Kruh nezávislé inteligence, Hnutí za občanskou svobodu, Artforum, Obroda, nezávislí studenti, Československá demokratická iniciativa, VONS, Nezávislé mírové sdružení, Otevřený dialog, československé centrum PEN klubu, někteří členové Československé strany socialistické, Československé strany lidové, církví, tvůrčích a jiných svazů, někteří bývalí i současní členové KSČ a další demokraticky smýšlející občané. Občanské fórum se cítí být způsobilé okamžitě jednat se státním vedením o kritické situaci v naší zemi, vyjadřovat aktuální požadavky veřejnosti a jednat o jejich řešení.

Fórum pro všechny

Co OF do budoucích dní limitovalo, bylo široké názorové spektrum. Levice i pravice pod jednou značkou a následně čtrnáct politických subjektů, které kandidovaly do prvních svobodných voleb v roce 1990, nemohly fungovat jako perspektivní jednotné hnutí. Naplnil se tak osud, jehož scénář bylo možné očekávat. Jak rychle OF vzniklo, tak velmi rychle zaniklo. 

Samotné hnutí nemělo zpočátku ani předsedu. Hybatelem se tak stal kolektivní orgán Koordinačního centra OF. Hlavní lídr se vyprofiloval velmi rychle v osobě Václava Havla. Ten se však postupně propracoval až na Pražský hrad, kde byl 29. prosince 1989 oficiálně uveden do úřadu prezidenta. 

Jeho roli nejdříve přebírá Petr Pithart, který svoji funkci předává poté, co se stane premiérem. Jeho následník je další se zakladatelů a členů Charty 77 Jan Urban, ten však dopředu avizuje, že po volbách odstoupí. 

Podmínky OF: 

  • Aby ihned odstoupili ze svých funkcí ti členové předsednictva ÚV KSČ, kteří jsou bezprostředně spojeni s přípravou intervence pěti států Varšavské smlouvy z r. 1968 a kteří jsou odpovědni za mnohaletou devastaci všech oblastí společenského života u nás. Jmenovitě jde o Gustáva Husáka, Miloše Jakeše, Jana Fojtíka, Miroslava Zavadila, Karla Hoffmanna a Aloise Indru. Zhoubná politika těchto lidí, kteří po léta odmítali jakýkoli demokratický dialog se společností, zcela zákonitě vyústila do hrůzných událostí posledních dnů.
  • Aby ihned odstoupil první tajemník ÚV KSČ v Praze Miroslav Štěpán a federální ministr vnitra František Kincl, kteří jsou odpovědni za všechny zásahy, které policie v posledních měsících provedla proti pokojně manifestujícím občanům.
  • Aby byla ustavena komise, která konkrétně vyšetří tyto zásahy, zjistí jejich viníky a navrhne jejich potrestání. V této komisi musí být zástupci Občanského fóra.
  •  Aby byli okamžitě propuštěni všichni vězňové svědomí, včetně těch, kteří byli zadrženi v souvislosti s posledními manifestacemi. Občanské fórum žádá, aby toto provolání bylo publikováno v oficiálních československých sdělovacích prostředcích. Občanské fórum se staví celou svou autoritou za myšlenku generální stávky dne 27. 11. od 12 do 14 hodin, k níž vyzvali pražští vysokoškoláci, a chápe ji jako výraz podpory požadavků, o nichž chce se státním vedením jednat.
  • Občanské fórum se domnívá, že jeho vznik a práce odpovídá vůli 40 tisíc dosavadních signatářů petice Několik vět, a je otevřeno všem složkám a silám československé společnosti, kterým záleží na tom, aby i naše země začala pokojným způsobem hledat cesty k demokratickému společenskému uspořádání, a tím i k hospodářské prosperitě.

Konec OF

Občanské fórum se nadále drolí a jeho existence je spíše přechodovou cestou k novým politickým subjektům, které na jeho prestiži a pověsti vyrostou. Po Urbanovi vedou OF členové KC Petr Kučera, Vojtěch Sedláček a Ivan Fišera. Nespokojenost regionů s novou politickou situací roste a s tím i otázka, jaké je další směřování Občanského fóra. 

Původně velmi zajímavá ideologická myšlenka se definitivně rozpadá. Po sjezdu 15. září 1990 je sice zvolené nové vedení s čtyřmi lídry, ale zároveň se nahlas hovoří o nutnosti jedné osoby na post předsedy. 

Rozhodující sněm se uskutečnil v říjnu roku 1990, kde byl zvolen první a zároveň poslední předseda Občanského fóra Václav Klaus. Ten se po svém zvolení pustil do transformace OF, která však byla pravděpodobně od počátku odsouzena k zániku. Dva silné politické proudy se štěpily, až se 23. února 1991 nakonec OF definitivně rozpadlo. 

Občanské hnutí tak nevydrželo nově se formující politické prostředí a počáteční otevřenost se stala důvodem konce. Vize občanské angažovanosti “v každé” rodině narazila a Václav Havel jako jeden z hlavních hybatelů a iniciátorů tohoto spontánního projektu své dílo nedokončil a pracoval spíše v kontaktu se zahraničím. 

KAM DÁL: Nejlepší české filmy pro každého. Ruský sirotek s Oscarem, lidový Hrabal a podceňované Pelíšky.


Popular Posts